Severovýchodní úpatí - součást plochy L. Výzkum v této části měl ověřit rozsah osídlení a využití části areálu po zániku oppida.
Položení sond bylo motivováno nálezy F. Proška, který odtud získal germánskou keramiku. Samotný výzkum probíhal v letech 1974 - 1978, nejprve pod vedením A. Rybové a později P. Drdy. Vedle dvou stavebních fází pozdního laténu, se podařilo zachytit i doklady krátkodobého pobytu v počátcích našeho letopočtu. Významným objevem bylo malé pohřebiště raného středověku datované do první poloviny 10. století.
Literatura:
www.archeologickyatlas.cz
Čižmář, M 1989: Pozdně laténské osídlení předhradí Závisti, Památky archeologické 80, 59-122.
Drda, P. - Rybová, A. 1992: L´oppidum de Závist: construction de la porte principale (D) et sa chronologie, Památky archeologické 83, 309 - 349.
Drda, P. - Rybová, A. 1993: Oppidum Závist - Tore und Wege in seiner Geschichte, Památky archeologické 84, 49-68.
Jansová, L. 1983: O počátcích laténské fortifikace v Čechách, Studie AÚ ČSAV v Brně 11, 1.
Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1984: Opevnění pozdně halštatského a časně laténského hradiště Závist, Památky archeologické 75,331- 444.
Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, Archeologické rozhledy 40, 524-562.
Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist - Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, Památky archeologické 81, 308 - 433.